Euforie štěstí a pocit, že všechno víme, střídá po čase prázdnota a pocit, že jsme někde udělali chybu. Není to ale chyba, je to vývoj. Je to proces, který nás má dovést k hlubší moudrosti.

Říká se, že ego je špatné, musí se zničit, odložit, pustit… a teprve pak nás čeká šťastný a spokojený život. Je to ale skutečně tak?

Abychom měli šťastný život, měli bychom naplnit svou definici štěstí. Víte ale, jaká ta vaše definice je?

Nikdo nehledá odpovědi a změny, když je vše zalité sluncem. Ale jakmile něco nefunguje, jakmile něco bolí, pak (většinou) zpozorníme.

Co tvoří rytmus našeho života? Jaký je, a proč je to důležité?

Pokud se chceš mít dobře jako já, musíš dělat všechno tak jako já… Nebo ne?

Je rozdíl "být skromný" nebo "předstírat, že jsem skromný", protože nevidím jinou možnost.

Duchovní jojo-efekt, životní styl, který nás vrací zpět na začátek.

Kam vede cesta, po které kráčíte? Je to cesta, ve které máte moc nad tím, jaký bude váš život nebo je to cesta, kde o vás rozhodují druzí?