top of page

péče o
ZLOMENÉ SRDCE

Když nás bolí srdce, je to čas, kdy nás naše srdce volá,

abychom mu věnovali pozornost... 

Když puká srdce...

Důvody, které způsobují, že nás bolí srdce, vypadají různě, přesto ale mají něco společného - je to zdroj, který tu bolest způsobuje. A tím zdrojem je vždy LÁSKA. Přesněji různé odstíny lásky, které nám berou sny a iluze. Mezi tyto odstíny lásky patří láska nenaplněná, opuštěná, zlomená, neprojevená, ukončená... A každý tento odstín láme naše srdce. 

 

To, co nás tolik bolí, ale není samotné zlomení srdce. Je to ten pocit, který přichází PAK. To prázdno... To prázdné místo, které zůstalo, protože kus našeho srdce odplul pryč. Spolu s tou láskou, která nás opustila.

Milovat někoho, ať už romanticky nebo jako rodič či blízký přítel je požehnáním. Dává to smysl naší existenci a doplňuje to štěstí do našeho života. Proto, když o takovou lásku přijdeme, cítíme bolest. Emoční bolest, která se prolíná do celého těla a stává se bolestí fyzickou... Nemůžeme spát, jíst, hýbat se. Jsme dezorientovaní, zmatení, smutní, zlomení... A dokud se naše srdce nezahojí, bojíme se milovat. Bojíme se, že by zahojení znamenalo, že ta láska, co tolik bolela, nebyla opravdová. A proto si svou bolest tolik hýčkáme - připomíná nám to, co jsme cítili dřív a jací jsme byli - plní ideálu, smíchu, radosti a lásky. 

Nezáleží na tom, jak dlouho jsme někoho milovali, ale jak hluboce. Mohou to být tedy lásky několikaleté nebo i krátké. Protože záleží jen na tom, jak moc velký kus svého srdce jsme někomu dali. A čím větší kus, tím větší je pak prázdnota. A čím větší prázdnota, tím delší čas potřebujeme na zahojení, aby naše srdce bylo zase celé... 

 

Tento hojivý proces ale hodně lidí obchází, protože je to pochopitelné, nikdo (většinou) nemá rád bolest, to emoční trápení, které nám nedá spát. A často se stává, že člověk se zlomeným srdcem své zlomené srdce uzamkne a obalí ledem, nebo hledá velmi rychle záplatu, kterou by si tu ránu zacelil. Protože lidé zapomněli, jak o své srdce pečovat, jak ho chránit nebo jak ho uzdravovat. Řešením totiž není uzamknout své srdce, nikomu nedat kus své lásky nebo se hojně rozdávat a pak hledat, kdo by zaplnil to prázdné místo, které v sobě máme...

Řešením je čas a LÁSKYPLNÁ péče.

hlavní oblasti

rozchod

Každý rozchod bolí, ztrácíme u něj kus svého srdce. Naučte se těmito změnami projít tak, abyste neztratili také sebe... Nestačí jen znát vzorce chování, pravidla energetické výměny, ale tou hlavní esencí vztahu jste VY.

ztráta

Ztráty jsou nejsilnější bolesti, které si v některých případech žádají odbornou pomoc. Nestyďte se o ni říct... Někdy stačí naučit se s danou ztrátou  vyrovnat, jindy je potřeba zahojit se pomalu a pod vedením psychologa.

vztah k sobě

Vztah k sobě je alfou a omegou všeho, určuje kvalitu našeho života, vztahy i naše touhy. To, čemu věříme, s čím se ztotožňujeme a co si necháme líbit... Tento vztah určuje, čemu/komu řekneme ANO a čemu/komu NE.

Proč o své srdce pečovat?

..protože ŽAL bere naši energii!

Když je naše srdce zlomené a nehojí se (resp. my ho nehojíme), pohlcuje ho prázdnota, smutek a žal, protože zmizely ideály, touhy a přání. Protože mizí naše víra, že vše bude zase dobré... a my se propadáme do tmy.

 

V tu chvíli nevidíme, že se nám pomalu odkrývá okamžik, kdy se můžeme podívat do svého srdce a hledat pochopení, co se stalo - abychom na další cestu vykročili moudřejší a silnější. Proto se právě v těchto okamžicích nejčastěji ptáme "PROČ? Proč se něco stalo? Proč to tak muselo být? Jaký to má význam....?". Ale místo pochopení hledáme konkrétní odpovědi. A protože často odpovědi nemáme, nevidíme ani smysl dál se tou bolestí zabývat a prostě ji přijmeme. Hýčkáme ji a začneme se s ní ztotožňovat.

 

Jsou sice otázky, na které neznáme odpověď, a na které si možná nikdy neodpovíme, přesto nás tyto otázky tíží a způsobují, že nás bolí srdce. A to, co nabízím, je právě úleva od této tíhy. Pomohu vám nastartovat léčivý proces, abyste se vyrovnali se ztrátou vaší lásky.  V tomto stavu nezáleží na odpovědích, ale na léčivém procesu. Odpovědi přijdou pak, později, jakmile se vaše sdrce zocelí, uzdraví a vy ho budete schopni slyšet. Pokud ale naše srdce pláče, nejsme schopni slyšet, co se nám snaží říct naše duše. Kudy jít, co dělat, a vidět v čemkoliv smysl. Proto přestaňte hledat smysl. Ten smysl se vám ukáže časem. Vždy tomu tak bylo. Vždy ten, kdo svou bolest překročil a uzdravil své srdce, přestal na své bolesti lpět a vzal si ji s sebou jako cennou a moudrou vzpomínku, která je nedílnou součástí jeho kouzelné osobnosti. 

PROTO je důležité (za všech okolností) umět o své srdce pečovat, aby trpělo co nejméně, aby bylo schopné přijmout žal a smutek, ale také aby nedovolilo, aby tyto pocity braly našemu životu více energie než je nutné… 

Naučím vás nejen teorii, ale i osvědčené techniky:

1) vyléčení vztahů

Jak ulevit od tíhy, když nás někdo opustil nebo nám ublížil a my cítíme křivdu? Co dělat, když už ta druhá osoba není, nebo s ní nelze mluvit a nás přesto trápí nějaká situace, kterou v sobě potřebujeme pochopit/vyléčit? - hovory na úrovni vyššího já

2) odpuštění situací

Někdy si s sebou neseme situace, které nás zranily a ani nemusí jít o lásku. Může jít o nepovedené rande nebo nepochopení mezi přáteli. Může jít i o pracovní situace, které nám velmi ublížili a srazily naše sebevědomí. Proto vám předám techniku na očistu nitra, která trhá kořeny toho, co v sobě už nechce dále "živit". - meditace stromu - jak přetrhnout pouto / očista mysl - bublina z myšlenek, proplach hlavy/těla

3) zdravé srdce

Víme, že sami sobě jsme nejlepším přítelem, přesto si ale neumíme poradit, když nás emoce táhnou dolů. Proto vám předám techniku, se kterou si vždy poradíte, a která vám dá odpovědi na každou vaši otázku...Ukážu vám, jak si uklidit ve svém srdci i se podělím o techniku na odpuštění, která je uznávaná mezi vědci a má velký úspěch. - mluvící deník + harvard + namaluj si srdce

Pomohu vám vstoupit

do hlubin vašeho srdce...

Často se bojíme pohlédnout sami sobě do tváře, protože jsme plní předsudků, strachů a různých obav. Životní zkušenosti do nás zasadily různá přesvědčení o tom, jací jsme. A my tomu začali věřit. Začali jsme věřit, že nejsme dost dobří, a že nic nedokážeme, nebo si nezvládneme udržet úspěch, radost, štěstí. 

 

Věříme tomu, že radost střídá smutek, a když prožíváme radost, bojíme se, kdy přijde ten pád, který nám tu radost vezme. Nevnímáme životní rytmus, ale pouze rytmus svého strachu... A protože ten strach funguje jako když se na sebe díváme skrz rozbité zrcadlo, své pokřivené pocity uzamykáme a navenek se snažíme působit, jako že se nic neděje...

 

Naše srdce je jako trezor,

kam zamykáme vše, co nechceme vidět. 

Abychom mohli své srdce vyléčit, ulevit mu od bolesti, musíme ho odemknout, vstoupit do něj a nejprve se rozhlédnout -  jako když vstoupíme na půdu po babičce a začneme objevovat, co vše v sobě ukrývá. A u tohoto odkrývání se spustí i lavina vzpomínek. Součástí léčivého procesu je dovolit této lavině, aby se spustila. A v závislosti na intenzitě naší bolesti to dokážeme ustát sami nebo potřebujeme odpornou pomoc... V této fázi je proto důležité si uvědomit, zda tuto procházku půdou dokážete sami - zda ve vás není něco silně traumatizujícího. Protože pokud máte za sebou hluboké a citlivé trauma, potřebujete láskyplné vedení někoho zvenku. Snaha ponořit se do toho sami by mohla způsobit, že si ještě víc ublížíte. Pokud je toto váš případ, využijte odbornou pomoc. Psycholog by měl vědět, jak pracovat s lidskou myslí a emocemi lépe, než někdo, kdo nabízí jen svou subjektivní zkušenost. Buďte v tomto směru na sebe opatrní, protože jde o vaše jemné city, které potřebují jemnou péči.

Pokud vás ale trápí starosti běžného života, které jen potřebujete lépe pochopit, pak si můžete pomoci sami. Na konzultacích vycházím ze svých zkušeností, kdy jsem si sama pomohla vyřešit vztah s despotickou a agresivní matkou, nevyrovnanými vztahy plnými manipulace, své cholerické výbuchy, ztrátu nejlepšího přítele i úmrtí blízkého přítele... Proto vím, že žádná ztráta nemá pravidlo, jak moc je hluboká. Vždy záleží na tom, co jste do té lásky dali. Jak moc velký kus srdce vám nyní chybí... 

Respektujte svůj aktuální pocit. Nepodceňujte se, ale ani nepřeceňujte. Nenechte druhé zpochybnit, zveličit nebo naopak prohloubit vaše emoce. Jen vy víte, co prožíváte, co vás emočně bolí a s čím se nyní vaše srdce potýká. Každý váš pocit se vám snaží něco říct a to "něco" je klíčem, abyste se cítili opět lépe. Protože věřím, že smysl života je prožít život v radosti - a to i skrze neradostné chvíle, které z nás mohou vykřesat to nejlepší nebo z nás udělat tu nejhorší verzi sebe sama. Nedovolte, aby se stala ta druhá možnost. Dejte si šanci prožívat opět radost... 

 

Máte smutné srdce?

Popište mi, co vás trápí. Odpovím vám, jaké nabízím možnosti.

Zpráva byla v pořádku odeslána.

Tento formulář už nelze odeslat.

Grow Your Vision

Welcome visitors to your site with a short, engaging introduction. 

Double click to edit and add your own text.

Jsem Aleera

a snažím se druhým ukázat, že naše srdce je to nejcennější, co máme ♡.

O své srdce bychom měli pečovat. Ale jak, když uvnitř sebe věříme, že jsou druzí důležitější než my? Dokud ale pro sebe nebudu důležitá já, budu vyžadovat, aby mé bolavé srdce léčili druzí... A takový postoj vede k závislosti na druhých a prohlubuje prázdnotu, kterou v srdci cítíme. 

 

Proto bychom měli pečovat o své srdce. Léčit ho, hýčkat a chránit. Musíme nejprve zářit pro sebe, a až poté pro druhé.

 

A to není těžké, ani sobecké, je to láskyplné....

IMG_1234.JPG

Zajímá vás můj začátek? 

Na začátku mé změny byla bolest. Opustil mě manžel a dostala jsem výpověď z práce. Ani v jednom jsem nebyla šťastná, ale zároveň jsem to nedokázala pustit. A teprve tehdy, když jsem se ocitla ve stavu, že nemám "nic z toho, na čem lpím", a co by mi dávalo pocit jistoty, rozhodovala jsem se, zda začít hledat nový vztah a novou práci a nebo sebe samu.

Zvolila jsem si sebe. Učila jsem se, kdo jsem, a co způsobuje, že mé vztahy končí vždy špatně? Proč popírám své pocity? Co je to intuice? Zjišťovala jsem, kde všude se chovám jinak, než bych chtěla. A tím jsem začala postupně odkrývat, proč se mi (v oblasti vztahů) nedařilo. Učila jsem se vědomě si vybírat, co chci a co ne. A to i s nepříjemnými důsledky, které to s sebou nese. Lidé nemají rádi, když odmlouváte nebo říkáte vlastní názor. Obzvláště, pokud na to nebyli zvyklí... A tak na této cestě, které se říká "sebepoznání" se často setkáte s tím, že začnete pochybovat. Přemýšlíte, zda děláte dobře, že se měníte. Protože na to jste sami. Musíte si tu změnu ustát sami před sebou, protože i když budete v milujícím prostředí, jsou to vaše pochyby (o vás), které vás nutí dělat to, co nechcete... Proto je sebepoznání tak těžké. Proto se uchylujeme k rychlým návodům a záchranám typu: "vylož mi na to karty, ať vím, jak to dopadne", nebo "tohle nedokážu, protože jsem střelec, a tohle je moje téma".  Sebepoznání, ale není o zkratkách, úlevách a radosti. Ze začátku je to opravdu těžké. Je to jako rozchod s někým, koho milujete, ale zároveň víte, že to už prostě nefunguje. Nefungují kompromisy, přizpůsobování se, potlačování emocí nebo umlčování svých myšlenek. Tím jen roste frustrace a pocit, že jsme v tomto životě selhali.  A když nás to tíží už příliš, znamená to, že jsme na rozcestí - hledáme buď změnu nebo důvody, proč zůstat. Každý si můžeme vybrat. Do změny se nikdo nesmí nutit. Ta změna přijde, pokud cítíte, že ji doopravdy chcete, že jste připraveni pustit vše, co už není pro vás. Někdy to jsou vztahy (přátelské, partnerské, rodinné...), ale někdy to jsou naše myšlenky, naše malé víry, které nás celý život (de)formovaly. A když tyto víry pustíme, ocitneme se v jakémsi vzduchoprázdnu, protože nevíme - "KDO VLASTNĚ JSME?". Je to proces, ve kterém ztrácíme svou identitu, to čemu jsme o sobě věřili. Proto lidé říkají "tohle nejsi ty", "tohle jsii dřív nedělal". A právě pro tyto chvíle je důležité, abyste na to nebyli sami. Protože často se stane, že nás to, co říká okolí, strhne zase zpět. Do života, ve kterém jsme toužili něco změnit, ale vzdali jsme to... Na cestu změny se můžete vydat různými způsoby - můžete jít cestou samostudia (knihy, kurzy, přednášky...), nebo se necháte vést (terapeut, psycholog, duchovní průvodce...) a nebo to propojíte a budete studovat sami a občas si necháte poradit. Důležité je, v jaké fázi se nacházíte - čím si zrovna procházíte, a jak se cítíte? Protože na některé naše bolesti potřebujeme láskyplnou odbornou pomoc. Ale někdy, někdy jsme jen zmatení a potřebujeme situaci, ve které se nacházíme, citlivě vysvětlit. Někdy potřebujeme jen nasměrovat. A pokud to, co hledáte, je směr a vysvětlení, ráda vám předám vše, co jsem se naučila. 

Michael, 2023

Cítím k Alče velkou vděčnost za pomoc, které se mi od ní dostalo v pro mě nelehké chvíli. Její slova byla vždy laskavá a zároveň upřímná a mířící k věci. Díky ní jsem dokázal nazřít věci, které jsem léta neviděl a nebo si je sám dostatečně nepřipouštěl. Její schopnost vidět pravdu, skryté manipulace a motivy je pro mě obdivuhodná. Tím obdivuhodnější, že to není diktát, jak to je nebo jak by věci měly být, ale laskavé a respektující vedení ke mně samému. Jsem šťastný, že ji znám, že vím, že tu případně je a všemi deseti bych ji s její jemnou moudrostí doporučil.

Roman, 2019

Na Alenu jsem narazil, když jsem četl její článek (únor 2019). Byl jsem rozbitý z rozchodu a měl návaly vzteku. Řešil jsem to s terapeutkou, ale ani po půl roce pravidelných sezení jsem se necítil lépe. Pořád jsem nechápal, proč se tak cítím. A tak jsem hledal na internetu odpovědi a narazil na web Aleery. Napsal jsem jí a po krátkém psaní jsme se sešli. Po jednom odpoledni s ní jsem se začal cítit líp, než po všech těch terapiích s koučkou na vztahy a emoce. Když jsem přijel domů, ještě to ve mně doznívalo, ale byl jsem zároveň i klidný. Prostě jsem cítil, že to bude dobrý. Za pár dní mě bolest z rozchodu přešla. Terapii s koučkou jsem ukončil a věděl jsem, že začínám být pomalu připravený na nový život. Přešly mě i návaly vzteku. Protože jsem pochopil, že to byla bezmoc, kterou jsem cítil. Jakmile zmizela moje bezmoc, zmizel i vztek. A krátce na to jsem poznal svou ženu.

 

Když tohle píšu (léto 2023), jsem už pár let šťastně ženatý a otec malého kluka. Duchovní cestě se dál nevěnuji, ale pokud bych měl v budoucnu nějaké otázky, vím, na koho se obrátit. 

Děkuji, za všechno!

Yvona, 2024

Jsem naprosto uchvácená tím, jak umíš své pocity a emoce zformulovat do myšlenek a utřídit je tak, aby měl text hlavu a patu a dával smysl.

 

Obsahově je kniha velice kompaktní, zaujala mě velmi výstižná terminologie. Tu si chci zapamatovat a vrýt si ji pod kůži. Kniha se velice dobře čte, myšlenky v ní plynou souvisle, přirozeně, citlivě, takže jsem ji vnímala jako něco, co ke mně promlouvá s naprostou vyvážeností a přirozeností.

(reakce na knihu Alchymie ženské energie)

Jakub, 2016

Byl jsem po rozchodu, plný otázek a zmatený, co se vlastně stalo, a proč mě to tolik vzalo. Kamarád mi doporučil Alču, tak jsem za ní zašel.
 
Mluvili jsme asi 4 hodiny, a když jsem odcházel, cítil jsem se lépe. Doma jsem pak dělal cvičení, co mi Alča doporučila. Upravil jsem si je podle sebe a stačil jeden jedinej den a já se cítil bezvadně! Když jsem pak šel vyzvednout syna ze školky, ostatní děti se ke mně seběhly a začaly mě objímat.
 
Bral jsem to jako znamení, protože děti prý vycítí dobrou energii člověka. Byl to úžasný pocit a já věděl, že jsem opět našel sám sebe. Na svou ex jsem si už ani nevzpomněl, celé to tak nějak odeznělo a já si začal zase užívat život i nové vztahy.

Hanka, 2023

Tvá kniha mi ukázala, jak mít sebe samu ráda. A nebát se být sama sebou!
 
A pak jsi mi pomohla vyznat se ve svém vztahu. Protože na jsem některé odpovědi nedokázala najít a nevěděla jsem, zda se mám rozejít nebo ne. 
 
Pomohla jsi mi najít odpovědi, které jsem nedokázala najít sama. Můj život se doslova otočil a proměnil. A můj vztah s přítelem doslova rozkvetl!

4 odstíny lásky, které tvoří (moje) štěstí

Spád

Harvard online certificate programs

Harvard certifikat_edited.jpg
Harvard certifikát 2
certifikát Harvard
bottom of page